Mluvíte mi z duše, pane Hermane

Reakce na článek pana Josefa Hermana "Už víme, jak jim bylo", který vydal v Divadelních novinách (odkaz na článek najdete pod textem, nebo jej otevřete kliknutím na obrázek).

"...jedním z hlavních demagogů se stal člověk, který dosedl do prezidentského úřadu, obklopil se pochybnými individui a hodlá ne­ome­ze­ně vládnout, vždyť je přece nejchytřejší. Se vším poradí, o všechno se postará! Brouk Pytlík jsme tomu říkali."

"Co s tím? Uvědomit si, že polistopadové naděje jsou ohroženy. A že to nezpůsobil ten člověk, jenom, ale všichni vládci nalevo i napravo, kteří společnost dvacet let přesvědčují, že takové naivnosti, jako je morálka, pravda a dodržování dohodnutého jsou jen pro slabochy. On sám se na tom ovšem celých dvacet let vydatně podílí. Je třeba si uvědomit, že nejde o tu kuriózní figurku, ale o politické střetnutí, zatím ještě demokratické, v němž vítězí ten, kdo získá na svou stranu většinu!"

To jsou jen dvě citace vynikajícího textu, který je přesným vyjádřením pocitů mých, a věřím, že i pocitů mnohých z vás. Ano. Co s tím? Zásadní otázka. Jak se vydat cestou k občanskému státu, postaveném na svobodě, právu a zodpovědnosti. Státu, kde by výkonná moc nebyla, tak jako doposud, pod vlivem úzké skupině autokratů, ale byla propojena s širokou škálou občansky aktivních osobností a odborníků a využívala ku prospěchu nás všech jejich myšlenky, nápady či návrhy řešení. Republiky, kde by vládli politici, kteří by se vydali cestou decentralizace moci politické a ekonomické. Republiky, kde by v jejím čele byli kvalitní hospodáři a nikoli sobečtí a sebestřední demagogové a populisté, kteří jen udržují stav, kdy stamiliardy ročně mizí v neefektivním přebujelém státním aparátu, násobně předražených nebo zbytečných zakázkách, nekoncepčním sociálním systému, nekontrolovaném neziskovém sektoru. machinacemi s dotacemi apod.

Z mého pohledu zde šance je. Má však jednu zásadní podmínku. Musí se nejprve spojit rozumné osobnosti, které budou chtít "dělat politiku" pro všechny (ne jen pro sebe). Musí formulovat a shodnout se na základních hodnotách, vizi a strategii cesty. Musí ukázal občanům našeho státu, že zde je naděje, aby bylo s přímými i nepřímými daněmi, které každý z nás dennodenně odevzdáváme tomuto státu, nakládáno efektivně. Velmi rychle by pak všichni poznaly, že daně státu nemusí být tak velké, a že v kapsách lidí může zůstávat výrazně více.

Ale "samo" to nepůjde a "samo" se to neudělá. To bychom na to "někdy příště" mohli čekat do soudného dne. 

-----------------------
A nakonec jeden citát pana Wericha, kterému je, mimochodem, pan Herman docela podobný, nemyslíte? :-)

„Když rozum nad něčím zůstane stát, o to rychleji se pak rozběhne. Rozum, který zůstane stát, je v pořádku. Nesmí si sednout.“

-----------------------
Odkaz na článek pana Hermana "Už víme, jak jim bylo" vydaný v Divadelních novinách - ZDE.
-----------------------
 

 Petr Suda