Základní příčina, proč dopadají volby tak, jak dopadají

Kdekdo se podivuje nad tím, jak to, že naší zemi vládnou ti, kteří jí vládnou. Vládnou právě proto, že lidé mají politiků plné zuby a naprostá většina z nich ji dostatečně nesleduje. 

Pouhých 10% lidí hodnotí sebe sama, že se o politické dění v naší zemi zajímá velmi. Není divu, že pak 90% lidí má malé, velmi malé či žádné povědomí o tom, KDO JE KDO a KDO peče s KÝM. Velké části to ale nebrání, aby, sice bez dostatku informací, zato tuze "zasvěceně", diskutovali po hospodách, nebo na sociálních sítích. Není divu, že pak třeba Okamurovi stačí říct, že imigranty ani omylem a aniž by o něm jeho stoupenci věděli cokoli navíc (a on toho o moc víc ani nenabízí), hned atakuje pětiprocentní hranici zvolení do sněmovny. Přitom si mnoho jeho voličů myslí, že by mohl být alternativou proti současné vládě či dokonce Babišovi. Což je velký omyl. Sranda, kdyby to nebylo vážné a smutné.

Nezájem obyvatel o politiku je také důkazem, na jak mizerné úrovni jsou v naší zemi politické strany. Že je zde cílená snaha nomenklaturních kádrů minulého režimu, kteří nikdy moc z rukou nepustili a podařilo se jim záměrně doslova "hnusit" politiku obyvatelstvu, aby měli co největší klid na svoje čachry a tunelování státních peněz, o tom žádná. A daří se jim to velice úspěšně dál a dál. Jenže. Ony zde nejsou, bohužel, ani žádné politické strany či hnutí, které by byly dobře organizované a měly politiky, kteří by byli schopni být kvalitní opozicí a kteří by zájem obyvatel (voličů) dokázali vzbudit.

Každá vláda, která se dostala od Listopadu k moci (ať se jí účastnila jakákoli strana), se chovala stejně. Lidé proto nevnímají rozdíl mezi politickými stranami, protože nevnímají rozdíl, který by se změnou vlády odrazil v jejich běžném životě. Desítky let kontinuálně narůstá počet úředníků, zvyšuje se byrokracie a buzerace. Stále se rozkrádá státní kasa, korupce je stejná či dokonce narůstá, policie a justice jsou stále politicky řízené, konkrétní kauzy se stále zametají pod koberec, platy stagnují a dokonce díky šíleným intervencím ČNB mají čím dál nižší kupní sílu, počet právních předpisů roste rok od roku do závratných výšek a dosahuje neskutečných dvou milionů, v čemž se nemůže vyznat prostě nikdo (což není nic jiného, než další záměr) (viz článek: Neznalost neomlouvá, ale… Český právní řád aktuálně obsahuje kolem dvou milionů právních norem) apod.

Můžeme si třeba na facebooku diskutovat jak chceme, ale při současném nezájmu lidí o politiku to jsou diskuse tak trochu akademické. Mnozí se podivují, jak to, že lidé nevidí, kdo jsou třebas Zeman či Babiš zač, ale diví se jen ti, kteří politiku sledují alespoň trochu (kdyby však dokázali chápat souvislosti - viz právě (ne)zájem o politiku, nedivili by se).

Je to právě obraz politiky jako celku, proč polovina voličstva k volbám ani nechodí. Ve finále volby prostě nemohou dopadat jinak, než úspěšně pro demagogy a populisty, kteří a) dobře znají čísla nezájmu obyvatel o politiku a b) vědí, že stačí na sebe dostatečně upoutávat pozornost. Jednoduše vědí, že se lidé chovají podle klasických marketingových vzorců a volí jednoduše ty, kteří jsou v médiích a pak na billboardech nepřehlédnutelní (to dokazují i průzkumy veřejného mínění oblíbenosti politiků, kde se na prvních místech vždy objevovali ti, které lidé viděli denně v médiích). A vzhledem k tomu, že min. 50% lidí politiku nesleduje (a z druhé poloviny velká část jen trochu), nemohou vědět, kdo je vlastně populista či demagog, protože ani neví, že své názory takový politik mění jak ponožky a že jim třeba i přímo lže.

Řešením ale není snaha o přetahování cílové skupiny populistů a demagogů. Proto není řešením ani pouhé vystupování proti Babišovi a štěkání se s ním před kamerami či v parlamentu. Notabene, pokud to dělá někdo, kdo se v minulosti na moci podílel a nic nového a lepšího to lidem nepřineslo. Taková taktika je dokonce vysoce kontraproduktivní, protože jen zvyšuje četnost zveřejňování jména Babiše v médiích. Třeba to časem nějaká politická strana a její politici pochopí. Bude to ale až tehdy, budou-li to politici, kteří budou mít čím to pochopit.

Petr Suda