Jak se liší Jirkov a Albertov?

(Dopis vládě ČR, poslancům a senátorům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č.5)Vážená vládo, vážená poslankyně, senátorko, vážený poslanče, senátore, v Jirkově na Ústecku se stal včera incident (článek a video zde). Mladík hodil rajčetem po prezidentu republiky Miloši Zemanovi. Během několika sekund byl mladík zneškodněn povalením na zem, zakleknut, byla mu nasazena pouta a asi jeden z tajných policistů nebo ochranky (?) v kulichu pronesl: „Kopněte ho do ksichtu, hajzla“.

Při hodu rajčetem zařval mladík: „Za republiku“. Tuto větu zařval ještě jednou, když jej jeden policista a ten tajný odváděli k autu. Z dalších vět mladíka bylo naprosto jasné, proč tento čin vykonal. Pronesl: „Vidíte. A to je ono. Já to říkám furt, ty vole. Nikdo s tím nic nechce dělat. Nikdo!" Ten mládenec svůj čin udělal ze zoufalství.

Vzpomněl jsem si ihned na Jana Palacha a pochod na jeho památku, kterého jsem se zúčastnil předminulou neděli a kdy jsme si připomněli jeho tragický čin, který byl rovněž proveden ze zoufalství. Čin, kterým celému národu vzkázal, aby se nebál projevit nespokojenost a vzepřel se sovětským okupantům.

Je to 46 let od upálení se Jana Palacha a 25 let od sametové revoluce. Žijeme v době, kdy se lidé nemusí bát dát svou nespokojenost najevo a posledních několik měsíců ji velká část obyvatelstva také projevuje. A politická reprezentace? Chová se k nespokojenosti občanů naprosto přezíravě. Politikům evidentně nevadí, že si lidé neváží svého vlastního prezidenta do té míry, že po něm něco hází. Je šokující, že i samotnému prezidentu Miloši Zemanovi jsou tyto signály veřejnosti úplně lhostejné. Pro nápravu daného stavu nic nekoná vláda, poslanci ani senátoři. Politikům je jedno, že Miloš Zeman neplní ústavní slib, kde se praví: „…svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu…“.

Dovolte mi rovněž porovnat incident z Jirkova s incidentem, ke kterému došlo 17.11.2014 při oslavách výročí dvaceti pěti let ode dne, kdy se obyvatelé České republiky konečně dočkali svobody, jež si tak zoufale přál Jan Palach. Na Albertově v ten den létala vajíčka. Dokonce byla házena několikrát v průběhu celé akce a to stále ze stejného místa. Stál jsem cca 10 metrů od toho někoho, kdo vajíčka házel. Po celou dobu proslovů všech zúčastněných i při odhalování pamětní desky neprovedla ochranka, policie nebo tajní zhola nic, aby danou osobu (osoby) zneškodnili. Žádný okamžitý zásah, žádné zakleknutí, žádná pouta. A to navíc v situaci, která byla výrazně bezpečnostně choulostivější, protože na pódiu nestál pouze náš prezident, ale hned prezidenti dalších tří zemí.

Vážení politici. Dovolím si tvrdit, že zde něco nesouhlasí a domnívám se, že je několik otázek, které byste nám, občanům, měli zodpovědět. Proč nikdo na Albertově nezasáhl proto tomu (těm), kdo vajíčka házel? Proč nezasáhl stejně rychle, profesionálně a razantně, jako tomu bylo v případě, který se stal v Jirkově? Proč nebyla publikována v televizi nebo na zpravodajských serverech osoba (osoby), která vajíčka házela? Kde jsou všechna videa nebo fotografie, na nichž by bylo vidět, kdo vajíčka házel? Proč k naprosto stejnému incidentu přistoupily represivní složky s diametrálně rozdílným přístupem? Proč místo zneškodnění útočníka a nasazení pout použila na Albertově ochranka pro obranu prezidentů čtyř zemí světa pouhé deštníky proti předmětům, kterými mohlo být cokoli?

Stejně jako mládenec v Jirkově jsem také zoufalý. Zoufale si přeji, aby se mezi vámi 281 poslanci a senátory a 17 členy vlády našel alespoň jeden politik, který by se zasadil o zodpovězení daných otázek. Zoufale si přeji, abyste již konečně přestali strkat hlavy do písku.

Petr Suda

Autor je členem iniciativy Listopad ještě neskončil a zároveň členem spolku Podhradí, které vzniklo spojením organizátorů protestů proti Miloši Zemanovi.
Listopad ještě neskončil (FB)
www.listopadjesteneskoncil.cz

(dopis byl adresně zaslán každému z 281 poslankyň, poslanců, senátorek a senátorů)