Naděje plynoucí z duelu Babiš vs. Kalousek v ČT

Ano. Opravdu si myslím, že vystoupení Andreje Babiše a Miroslava Kalouska v pořadu OVM (zde) by mohl být nadějí. Nadějí, že se konečně spojí a domluví rozumné osobnosti a ukáží, že existuje cesta ze zdánlivé beznaděje.

Jistě nejsem sám, kdo má pocit, že směřování naší země se nevyvíjí cestou, kterou jsme se chtěli vydat po roce 1989. Čelní představitelé současných parlamentních stran jsou natolik svázáni s dobou minulou (a tím nemyslím pouze éru před rokem 1989, ale také období nekontrolované privatizace porevoluční), že nejsou, a v současném složení nikdy nebudou, schopni překročit svůj stín. Veškerá prohlášení a sliby jsou těmito stranami (lidmi) nerealizovatelná. Neustále jsme svědci toho, že parlamentem jsou schvalovány zákony, které jdou absolutně proti vyjádřením a ubezpečováním vrcholných politiků. A pokaždé posloucháme tisíc důvodů, proč svá slova nemohli splnit.

Kontrolní mechanismy, které by měly dohlížet nad hospodařením se státními penězi, selhávají a selhávat nadále budou, dokud ve vládě budou právě představitelé centralistického až totalitního myšlení. Tito lidé jsou ve svém jádru přesvědčeni, že jedině centrální řízení a centrální dohled je správný směr a systém. Občan je pro ně pouze součást systému a nikoli nejvyšší autoritou. Občana vnímají jako nesvéprávnou osobu, kterou je třeba řídit, kontrolovat a organizovat „shora“ a občané tento pohled a přístup vnímají jako omezování svých svobod a práv. A tak to také ve skutečnosti je. Všechny dosavadní politické strany navrhovaly a v parlamentu prosadily množství zákonů, které nesměřují ke kvalitnímu, svobodnému a dobrému životu maximálního počtu obyvatel naší země. Jejich hlavním cílem bylo především utužit legislativní prostředí, které jim zajistí maximální ochranu udržení si moci, vlivu a zachová netransparentní politické prostředí, ve kterém jsou kontrola a dohled velice problematické. Současná vláda ČSSD a ANO jen tento trend posunuje do ještě vyššího levelu.

Změna systému musí být zásadní a musí spočívat ve výrazné decentralizaci a podstatném snížení role státu. Existují osobnosti, jejichž pohled na roli státu je diametrálně odlišný. Dobře vědí, že je třeba, aby si stát podržel vliv pouze na základní a zásadní, pro celý stát společné, oblasti. Vědí, že je třeba rasantně snížit centrální roli státu, snížit byrokracii a přenést politickou a výkonnou moc, a tím i odpovědnost za využívání státních peněz blíže občanům, kde je větší možnost kontroly a dohledu. Tyto osobnosti se ale musí spojit, zorganizovat a musí být schopni představit vizi změny systému, a to jako dlouhodobý a postupný proces, cestu. Není jediný důvod, aby Česká republika nemohla nastartovat postupnou cestu k modelu politického systému, jaký skvěle funguje ve Švýcarsku.

Jistě. Zastánci centralismu se budou snažit o jakoukoli diskreditaci této myšlenky a budou se snažit přesvědčit obyvatele naší země, že náš stát na tento model demokracie není připraven a že se jedná o utopii. To ale není pravda. Občané České republiky jsou ve své většině velice schopní, pracovití, tvůrčí a svobodomyslní lidé. Jedinou podmínkou úspěšné cesty decentralizace státní moci je, aby byl nastaven kvalitní systém postupné implementace. Nicméně, je třeba, aby byla vůle a snaha vůbec začít.

Jak se říká, naděje umírá poslední. Věřím, že se spojí osobnosti, které budou schopny zastavit prohlubování beznaděje. Vím, že chytrých a svobodomyslných osobností „nenamočených“ do „čachrů“ v letech minulých má naše republika dost. Jde jen o to, aby se shodly na vizi, hodnotách a základních tezích a byly ochotny věnovat svůj čas, energii a zkušenosti vrcholné politice.

V nadcházejících letech 2016, 2017 a 2018 čekají naši zemi volby na všech úrovních – krajské (plus senátní), parlamentní a komunální (plus senátní) a prezidentské. Zatím minimálně polovina voličů (více než 4 miliony lidí) se opět volit nechystá. To je alarmující číslo a o mnohém vypovídá. Další statisíce jsou sice rozhodnuty volit, ale stejně jako v minulosti by se u nich jednalo o volbu jakéhosi „nejmenšího zla“. I to o něčem svědčí.

Takže se ukáže, zda budeme nuceni dál skřípat zuby u diskusních politických pořadů (spíše estrád) typu Babiš vs. Kalousek, nebo budeme moci sledovat něco rozumnějšího.

Petr Suda

Iniciativa Občanské liberální hnutí