Nikdy nešlo jen o "blbou náladu“

Text Vlastimily Jakubčákové z mého profilu na FB mě vedl k napsání následujícího textu. Mrzí mne, že neumím lépe psát, takže mi odpusťte, že některé formulace nebudou tak přesné, jak by to dokázal profesionál.

Vlastimila napsala: „Za tři a půl roku této vlády už není pouze blbá nálada. Jde o cílené likvidování živnostníků, malých středních podnikatelů a zemědělců. Nemůžeme je znárodnit tak je zlikvidujeme. Jsou moc nezávislí na státu (a vládě), nic od státu nechtějí a tudíž se nedají ovládat, nemůžeme jim poručit, jak mají myslet a konat.“

V obecné rovině s tímto textem jednoznačně souhlasím. Ale vyplývá z něj i podstata, proč se situace v naší zemi dostala až k nástupu Zemana na Hrad a vládnutí Babiše (protože Sobotka je jen „papírovým“ předsedou vlády). Proč místo rozvoje naší země využitím potenciálu podnikavého ducha a kreativity českých lidí, sledujeme dlouhodobou a v poslední době naprosto jednoznačnou likvidaci rovného podnikatelského prostředí s exponenciálně rostoucí likvidaci malého a středního stavu, očividné ořezávání svobod, naprostou aroganci politické moci, navyšování byrokracie a úřednické i policejní svévole a soudnictví, které není schopno spravedlivě soudit a postihovat velké zloděje a lumpy.

Paní Vlastimila píše, že posledních 3,5 let již nejde pouze o blbou náladu. Ale ono se to, co se děje poslední roky, „nevyskytlo“ zčista jasna. Podstata je v tom, že žádný významnější politik (včetně Havla) totiž nedokázal včas a jasně pojmenovat a ukázat na příčinu a nedokázal se jasně, jednoznačně a důrazně postavit bývalým nomenklaturním prominentům, kterým na zakonzervování centralistické moci záleželo. Současně byli u moci mnozí, u nichž byly, a dodnes jsou, v rozporu jejich prohlášení o demokracii a svobodě s jejich opravdovým založením a přesvědčením, že je nutné udržovat řídící centrální roli státu a že je lidi třeba řídit a vést za ručičku. Říkám tomu „načuchlost bolševikem“ a je to určitě to, co velké části svobodomyslného obyvatelstva vadí a proč pro ně nejsou přijatelné nejen typy lidí, jako je Zeman, Babiš, ale také typy jako Halík, Ruml, Kocáb, Vášáryová, Šiklová, Šabatová, Dienstbier, Pithart, Marksová apod. No, a nakonec, díky desítkám let žití v nesvobodě, v naší zemi nebyl (a stále ještě není) dostatek lidí, kteří by si uvědomovali, jak snadno se o svobodu přichází, když si budou hledět pouze svého a když politiku (věci veřejné) vytěsní a řeší ji, na základě pouze povrchních informací, nadáváním po hospodách a na sociálních sítích s pocitem blbé nálady.

Pro mne osobně nikdy nešlo o blbou náladu, ale ten hlavní pocit, který člověk má přes dvacet let, bych spíše nazval zoufalstvím. Zoufalstvím z toho, že v uplynulých 27 letech se neobjevila jediná politická strana, která by byla dobře organizovaná a měla v čele kvalitní a rozumné osobnosti, které by měly vůbec vůli změnit SYSTÉM. Osobnosti, které by neměly utkvělou představu v tom, že centrální řízení a stát plný úředníků, kteří budou dohlížet, kontrolovat (pokud bych to napsal hruběji, tak buzerovat) obyvatele, je ten nejlepší systém pro dobrý a zdravý vývoj a rozvoj země. Nikdy ani jedna vláda či politická strana neměly za cíl snahu nastavit systém státní správy na maximálně minimálně nutný dohled a kontrolu. Systém státní správy, jakožto především pomocníka k tomu, aby se z obyvatel postupně stávali občané. Samostatně myslící a rozhodující se Občané s velkým O. Aby byl nastaven systém, kde by lidé dostaly sice určitá pravidla (zákony), ale 1) minimální a za 2) rovná a spravedlivá. A aby byla naprosto odpolitizována policie a justice, jakožto základ právního státu, které by podle těch pravidel (zákonů) mohly svobodně, rovně a spravedlivě vyšetřovat a soudit.

Babiš není příčina a není to jen o něm. Babiš je důsledek. On a Zeman jsou vlastně jakýmisi nejvíce viditelnými symboly celého polistopadového vývoje s určitou výhodou, že je na nich ten bolševismus (nejhorší vlastnosti a buranství) tak strašně vidět. Rozhodnutí ČSSD spolupracovat s KSČM i na vládní úrovni je opět pouze důsledek a hořce úsměvné je vyjádření jednoho ze samotných stbáckých ďáblů Babiše, že „Sobotka udělá cokoliv, aby byl zase premiérem, s klidem se spojí i s ďáblem“. Babiše, jehož hnutí ANO není nic jiného, než novodobá KSČ padesátých let minulého století, proti kterému je i současná pokračovatelka KSČ (KSČM) slabým odvarem.

Je otázkou, kdy se objeví taková politická strana, ve které by politici systém minimálního a štíhlého státu neměli jen na papíře, ale bylo by u nich vidět, že tak opravdu myslí, uvažují, že je to pro ně naprosto zásadní a prvotní věc a že dokáží předložit návrhy řešení, jak takový systém začít postupně nastavovat. Kteří by ukázali, že nejsou jen dalšími „loutkami“ obrovských peněz nadnárodních koncernů, oligarchů, finančních společností či bank a že se dokáží v běžném životě uživit i jinak, než jen čerpáním různorodých dotací. Strana, pro kterou by bylo nemyslitelné, že by v jejích řadách mohli dál pokračovat ve své politické kariéře bývalí komunisté, jejichž centralistické myšlení (včetně jejich vlastností) se prostě nikdy nezmění. Do té doby budeme v médiích odkázáni ke sledování prázdného plkání o zachování demokracie v ČR, populistických hlášek o Czexitu, nekonečných diskusí o EU, Putinovi, Trumpovi či imigrantech, ubohého štěkání se o tom, kdo je větší zloděj a budeme přihlížet fatální decimaci malého a středního podnikání, živnostničení a drobného farmaření a rolničení, což je především pro malé obce doslova smrtící (a řešením rozhodně není, páni starostové, chtít od státu dotace na udržení alespoň hospod a krámků s potravinami, pivem, mýdlem a záchodovým papírem).

Petr Suda